pýchavka ocasatá
Lycoperdon caudatum J. Schröt. 1889
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pečárkovité (Agaricaceae)
Synonyma
Lycoperdon pedicellatum Batsch 1783
Stručný popis
Plodnice jsou hruškovité, 20–40 mm široké. Vnější okrovka je pokryta zprvu bílými, později krémovými až hnědookrovými ostny, jejichž špičky se často spojují do kuželovitých šupin, které se v dospělosti odlupují a zůstávají po nich na vnitřní okrovce (endoperidium) kruhové jizvy (areoly). Na vrcholu plodnice se v době zralosti otevírá drobný otvor, kterým jsou uvolňovány výtrusy.
Dužnina v teřichu (gleba) je v mládí bílá, v dospělosti olivově hnědá až hnědá. Subgleba (neplodná spodní část) je dobře vyvinuta.
Výtrusy jsou téměř kulovité nebo široce elipsoidní o průměru 3,5–5 µm, hladké nebo nevýrazně ornamentované, s nápadnou rovnou stopkou (pedicellum) dlouhou 5–20 µm.
Výskyt
Roste od srpna do října, obvykle mimo les na podmáčených loukách nebo na rašeliništích.
Možná záměna
Charakteristickým znakem je růst na podmáčených stanovištích a dlouhá stopka na výtrusech.
Kuchyňské využití
Podobně jako ostatní pýchavky je v mládí (dokud dužnina zůstává bílá) jedlá.
Autorství obrázků: Radim Dvořák, Martin Slavičínský