běločechratka hořká
Leucopaxillus gentianeus (Quél.) Kotl. 1966
Říše: Fungi
Kmen: Basidiomycota
Třída: Agaricomycetes
Řád: Agaricales
Čeleď: Tricholomataceae
Rod: Leucopaxillus
Stručný popis
Klobouk je 30–120 mm široký, nejprve sklenutý s podehnutým okrajem, později ploše sklenutý až plochý, s okrajem někdy zvlněným, míně vroubkovaným. Pokožka klobouku je krémová, hnědá až červenohnědá, matná, v mládí jemně sametová.
Lupeny jsou husté, bílé nebo krémové, u třeně široce připojené, někdy mírně vykrojené nebo krátce sbíhavé.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 40–80 x 10–20 mm, bílý, vláknitý, při poranění hnědnoucí, při zakončení s bílým bazálním myceliem.
Dužnina je pevná, bílá. Vůně je moučná, zatuchlá. Chuť je výrazně hořká.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou téměř kulovité nebo široce elipsoidní, 4–6 x 3,5–5 µm, bradavčité, amyloidní.
Bazidie jsou 4výtrusé. Cheilocystidy jsou tvarově rozmanité, válcovité nebo vřetenovité, nepravidelně zvlněné, někdy rozvětvené, 20–40 x 2–4 µm. Pleurocystidy chybí.
Výskyt
Roste od července do listopadu, roztroušeně, jen místy hojně, v jehličnatých i listnatých lescích, nejčastěji pod smrky, na vápnité půdě.
Možná záměna
Charakteristickým znakem je výrazně hořká dužnina.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš
