bedla Pilátova
Leucoagaricus pilatianus (Demoulin) Bon & Boiffard 1976
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pečárkovité (Agaricaceae)
Synonyma
Lepiota pilatiana Demoulin 1966
Leucoagaricus salmoneophyllus Bon & Guinb. 1976
Leucocoprinus pilatianus (Demoulin) M.M. Moser 1967
Leucocoprinus pilatianus (Demoulin) Wasser 1978
Popis
Klobouk je 20–80 mm široký, nejprve sklenutý, později ploše sklenutý až téměř plochý, někdy s tupým středovým hrbolkem, červenohnědý, sametový až jemně šupinkatý, v oblasti středového hrbolu výrazně tmavší. U starších plodnic při okraji v drobných prasklinách prosvítá bělavý nebo narůžovělý podklad pokožky. Okraj je dlouho lemovaný bílými, často souvislými nebo obdélníkově potrhanými zbytky závoje.
Lupeny jsou husté, proložené lupénky, bílé, později krémové s nahnědlým ostřím, u třeně volné.
Třeň je válcovitý, 40–70 x 5–10 mm, na bázi rozšířený, někdy s dosti výraznou hlízou širokou až 18 mm, dutý, vylomitelný, zprvu bělavý, ve stáří rezavě hnědý, s výrazným a dlouho přetrvávajícím prstenem, který je na svrchní straně bílý, zespodu rezavě hnědý, později celý hnědorezavý
Dužnina je bělavá, pod pokožkou třeně později rezavějící. Vůně je mírná, někdy trochu pryskyřičná (cedrové dřevo). Chuť je mírná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou elipsoidní, 5,5–7,5 x 3,5–4,5 µm, dextrinoidní.
Cheilocystidy jsou hojné, kyjovité, 30–45 x 9–19 µm, někdy tmavě pigmentované, způsobují hnědnoucí ostří lupenů.
Výskyt
Roste od května do listopadu pod listnáči, nalezena byla však i pod borovicí. Jedná se o teplomilný druh, v České republice vzácný.
Možná záměna
Bedla Wichanského (Leucoagaricus wichanskyi) má výrazně větší výtrusy, podle Candusso a Lanzoni (1990) 8,7–10 x 5–5,5 µm.
Větší výtrusy má také bedla pobřežní (Leucoagaricus littoralis), podle Candusso a Lanzoni (1990) 7,5-9 (10) x 4-4,8 µm.
Specifickým znakem je pravděpodobně i tmavá linka na ostří lupenů dospělých plodnic.
Kuchyňské využití
Podle Hagara (2014) je nejedlá, podle Antonín (2006) jedovatá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal