sírovec žlutooranžový
Laetiporus sulphureus (Bull.) Murrill 1920

Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď: troudnatcovité (Fomitopsidaceae)
Rod: sírovec (Laetiporus)
Synonyma
Polyporus sulphureus (Bull.) Fr. 1821
Popis
Plodnice jsou jednoleté, kloboukaté, bokem nebo spodní částí přirostlé k substrátu. Klobouky velmi často vyrůstají ve skupině vedle sebe i střechovitě nad sebou a vzájemně srůstají. Někdy tvoří nápadné velké trsy o průměru až jeden metr.
Klobouk je široký 50–400 mm, masitý, až 50 mm tlustý, v mládí hlízovitý, později polokruhovitý až vějířovitý, nepravidelně zvlněný a vrásčitý, sírově žlutý až žlutooranžový, ve stáří bělavý.
Rourky jsou 3–5 mm dlouhé, sírově žluté, s hustotou 2–5 na mm, v raném mládí někdy gutující, s velmi drobnými okrouhlými póry (hymenium vypadá téměř hladké). V dospělosti jsou póry spíše hranaté, někdy protažené.
Dužnina je v mládí měkká a šťavnatá, později tvrdá a křehká. Vůně je v mládí poměrně výrazná, aromatická, chuť mírně nakyslá.
Výtrusný prach je bílý až světle krémový.
Výtrusy jsou oválné, 5–7,5 x 3,5–5 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste od května do října, celkem hojně na oslabených kmenech a silných větvích listnatých stromů (vrba, dub, topol, ovocné stromy), v parcích, zahradách, stromořadích, podél vodních toků, i ve městech.
Vzácně se vyskytuje nepohlavní (imperfektní) stádium, podle Vampola a Charvátová (2021) tvořené několik cm širokými žlutooranžovými hlízovitými útvary, které později tmavnou a rozpadají se na prach obsahující nepohlavní výtrusy (konidie).
Možná záměna
Pravděpodobně se jedná o komplex několika makroskopicky velmi podobných druhů, pro účely tohoto atlasu však vystačíme s širším pojetím (sensu lato) a v jeho rámci je sírovec žlutooranžový prakticky nezaměnitelný.
Ve vyšších polohách na jehličnanech roste vzácný sírovec horský (Laetisporus montanus) s delšími výtrusy.
Kuchyňské využití
Pokud je v mládí dužnina měkká, je sírovec žlutooranžový jedlý. Chuť pravděpdobně ovlivňuje druh substrátu, plodnice rostoucí např. na dubu nebo akátu jsou považovány za méně chutné. Doporučená úprava je v trojobalu smažený řízek.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš