ryzec osikový
Lactarius controversus (Pers.) Pers. 1796
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: holubinkotvaré (Russulales)
Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)
Rod: ryzec (Lactarius)
Synonyma
Agaricus controversus Pers. 1800
Lactarius controversus var. controversus (Pers.) Pers. 1796
Lactifluus controversus (Pers.) Kuntze 1891
Popis
Klobouk je široký 50–250 mm, nejprve sklenutý s podvinutým okrajem, brzy plochý, uprostřed prohloubený, v dospělosti nálevkovitý. Pokožka klobouku je v mládí jemně plstnatá, později lysá, na vlhka lepkavá, bělavá, později s růžovými odstíny, stářím žloutnoucí nebo okrovějící, někdy nevýrazně kruhatá, často s přichycenými částečkami substrátu.
Lupeny jsou husté, úzké, v raném mládí krémové, brzy s masově růžovými odstíny, na třeň mírně sbíhavé.
Třeň je vzhledem k velikosti plodnice dosti krátký, válcovitý, 30–50 x 20–40 mm, na bázi někdy ztenčený, tuhý, bělavý, po otlačení žloutnoucí nebo okrovějící.
Dužnina je pevná, bělavá, ve třeni žloutnoucí. Mléko je bílé, neměnné, silně palčivé. Chuť dužniny je palčivě nahořklá, vůně nevýrazně ovocná nebo nasládlá.
Výtrusný prach je světle růžově okrový.
Výtrusy jsou oválné, 6–8 x 4,5–6 µm, s nízkými bradavkami propojenými v částečnou až téměř úplnou síťku.
Výskyt
Roste od července do října, roztroušeně až vzácně, někdy však ve velkých skupinách, především pod topoly, někdy i pod vrbami, snad i pod jinými listnáči (dub, líska), při okrajích lesů, na březích rybníků. Upřednostňuje těžší půdy v nižších polohách.
Možná záměna
Lze jej zaměnit za jiné druhy velkých bílých ryzců, žádný z nich však nemá narůžovělé lupeny.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal