vláknice pavučinatá
Inocybe petiginosa (Fr.) Gillet 1874
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: vláknicovité (Inocybaceae)
Rod: vláknice (Inocybe)
Synonyma
Agaricus petiginosus Fr. 1821
Astrosporina petiginosa (Fr.) Rea 1922
Hebeloma petiginosum (Fr.) P. Kumm. 1871
Popis
Klobouk je široký 5–20 mm, nejprve oble kuželovitý nebo zvoncovitý, později až plochý se středovým hrbolkem (bradavkou), šedohnědý nebo červenohnědý, při okraji obvykle světlejší, suchý, vláknitý, uprostřed někdy lysý.
Lupeny jsou středně husté, prostřídané lupénky, v mladí (slámově) žluté, později olivově okrové až rezavě hnědé s bělavým brvitým ostřím, u třeně krátce připojené nebo volné.
Třeň je válcovitý, 10–30 x 1–3 mm, na bázi jen mírně rozšířený, okrově hnědý až šedohnědý, po celé délce ojíněný.
Dužnina je tenká, krémová, nažloutlá, v dospělosti rezavě hnědá. Pach je slabě spermatický. Chuť je svíravá nebo nahořklá.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou nepravidelné s hrbolky, velké 6–8 x 4,5–5,5 μm.
Hymeniální cystidy nacházíme na ostří i na ploše lupenů. Jsou lahvovité nebo vřetenovité, tlustostěnné, na vrcholu často zdobené vyloučenými krystaly, v roztoku KOH 5% se zbarvují žlutě. Kaulocystidy obdobného tvaru i velikosti se vyskytují po celé délce třeně. Bazidie jsou 4výtrusé.
Výskyt
Roste od července do října, roztroušeně, někdy v bohatých skupinách, v listnatých lesích, zejména pod buky. Upřednostňuje humózní půdy a vlhčí lokality.
Možná záměna
Charakteristickým znakem jsou relativně drobné výtrusy a nažloutlé lupeny. Podobné zbarvení lupenů je mezi vláknicemi dosti unikátní.
Vláknice Jakobova (Inocybe jacobi) má šupinkatý klobouk a větší výtrusy. Podle Holec a kol. (2012) roste zejména pod borovicemi a vrbami.
Kuchyňské využití
Je jedovatá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich