Atlas hub / Nálezy

strmělka brvitá
Infundibulicybe trulliformis (Fries) Gminder 2016

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: čirůvkovité (Tricholomataceae)

Rod: strmělka (Infundibulicybe)

Synonyma

Clitocybe font-queri R. Heim 1934

Clitocybe trullaeformis orthographic variant

Clitocybe trulliformis (Fr.) P. Karst. 1879

Stručný popis

Klobouk je široký 15–40 mm, nejprve ploše sklenutý s podehnutým okrajem, v dospělosti jen nevýrazně prohloubený, nehygrofánní, šedý nebo šedohnědý, jemně plstnatý, uprostřed často tmavě šupinkatý.

Lupeny jsou husté, bělavé, dlouze sbíhavé na třeň.

Třeň je válcovitý až mírně kyjovitý, 10–25 x 2–4 mm, vláknitý, šedý nebo šedohnědý, často s bělavým bazálním myceliem a bělavými rhizoidy.

Dužnina je tenká, bělavá. Vůně je moučná. Chuť je nevýrazná, nakyslá nebo moučná.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou elipsoidní, 5–7,5 x 3–4 µm, průsvitné, hladké.

Výskyt

Roste od července do října, dosti vzácně, v opadu v listnatých lesích. Upřednostňuje živinami bohaté půdy.

Možná záměna

Strmělka pahorečná (Spodocybe collina) roste na sušších, téměř stepních stanovištích v trávě. Má užší výtrusy.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

foto Oldřich Jindřich foto Oldřich Jindřich

Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura

Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Clitocybe trulliformis – strmělka brvitá
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Clitocybe trulliformis – strmělka brvitá
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Clitocybe trullaeformis – strmělka brvitá