loupavka výběžkatá
Hysterangium stoloniferum Tul. & C. Tul. 1851
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: loupavkotvaré (Hysterangiales)
Čeleď: loupavkovité (Hysterangiaceae)
Stručný popis
Plodnice jsou nepravidelně kulovité, 10–30 mm v průměru. Vyrůstají těsně pod povrchem půdy, někdy vystupují nad povrch. Na bázi mají (někdy větvený) kořínek tvořený vlákny mycelia.
Obal plodnice je tenký (cca 1 mm), bělavý, stářím nebo při otlačení rezavě hnědnoucí, snadno oddělitelný od dužniny.
Teřich (dužnina) je (olivově) zelený až šedozelený, s drobnými, od středu plodnice paprsčitě uspořádanými komůrkami.
Výtrusný prach je (olivově) nazelenalý.
Výtrusy jsou úzce oválné až vřetenovité, 19–25 x 6–7 µm, s krátkým apikulem, na opačném konci s bradavkou.
Výskyt
Roste od května do října, roztroušeně, ve světlých listnatých a smíšených lesích. Mykorhizu vytváří např. s buky a habry. Upřednostňuje vápnité půdy.
Možná záměna
Pro přesné určení je nutné nálezy mikroskopovat. Druhově charakteristické jsou velké výtrusy, v rámci rodu loupavka (Hysterangium) patrně největší.
Loupavka tlustá (Hysterangium crassum) s menšími výtrusy roste pod jehličnany.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

