třepenitka dvoubarvá
Hypholoma subericaeum (Fr.) Kühner 1936
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: límcovkovité (Strophariaceae)
Popis
Klobouk je široký 10–40 mm, nejprve polokulovitý, v dospělosti vyklenutý až plochý, někdy s hrbolkem, hygrofánní, oranžově hnědý až hnědookrový, někdy s olivovým odstínem, za sucha žlutookrový, hladký. Okraj klobouku je v mládí mírně podehnutý, spíše vzácně ověšen zbytky vela, v dospělosti a za vlhka může být rýhovaný.
Lupeny jsou středně husté, s hojnými lupínky, ke třeni široce nebo úzce připojené, někdy s krátkým zoubkem, v mládí okrové, později šedohnědé nebo olivově hnědé, v dospělosti s purpurově fialovým odstínem, s bělavým ostřím.
Třeň je válcovitý, 20–60 x 2–5 mm, někdy s rozšířenou bází, nejprve nažloutlý nebo narůžovělý, od báze rezavě hnědnoucí, v horní části ojíněný, níže zdoben bělavým vlákněním, na bázi ochmýřený.
Dužnina v klobouku nahnědlá, ve třeni oranžově hnědá. Vůně nevýrazná, dle Borovička (2009) však někdy silně jodoformová. Chuť mírná, Noordeloos (2011) uvádí chuť někdy moučně ředkvovou.
Výtrusný prach je tmavě šedofialový.
Výtrusy jsou eliptické, 7–10 x 4–5,5 µm.
Cheilocystidy jsou hojné, většinou lahvicovité, někdy nepravidelně válcovité či s rozšířenou hlavičkou, velké asi 15–30 x 4–8 µm. Basidia jsou čtyřvýtrusá.
Výskyt
Roste vzácně od června do listopadu, na vlhkých až bahnitých stanovištích, v mokřadech, rašeliništích, na podmáčených loukách nebo na dně vypuštěných rybníků.
Možná záměna
Třepenitka vřesová (Hypholoma ericaeum) vytváří obvykle o něco menší plodnice a má větší výtrusy.
Třepenitka travní (Hypholoma ericaeoides) má větší výtrusy.
Poznámky k systematice
Česky také třepenitka vlhkožijná.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Radim Dvořák, Karel Tejkal