kornatec štětinkatý
Hyphoderma setigerum (Fr.) Donk 1957
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď: dřevokazovité (Meruliaceae)
Popis
Plodnice jsou rozlité, nejprve víceméně okrouhlé, postupně srůstají do větších celků širokých až desítky centimetrů, uprostřed jsou krémové až okrové, tenká okrajová přirůstající zóna je obvykle bělavá. Jsou pevně spojeny se substrátem, 1–2 (ve výrůstcích až 5) mm tlusté, hladké, hrbolkaté až zoubkaté, na vrcholcích výstupků někdy s tmavšími štětinkami, za sucha často políčkově rozpraskané.
Výtrusný prach je bělavý.
Výtrusy jsou válcovité, někdy mírně prohnuté (alantoidní), 8–11 x 3–5 μm, hladké, průsvitné.
Bazidie jsou 4výtrusé. V hymeniu se objevují výrazné válcovité přehrádkované cystidy, dosti často po celé délce zdobené vyloučenými krystaly. Přehrádky jsou s přezkou.
Výskyt
Za příhodných podmínek roste prakticky po celý rok, velmi hojně, na dřevě listnáčů (např. třešně, bříza) i jehličnanů (jedle). Saprotrof způsobující bílou hnilobu dřeva.
Možná záměna
Důležitým znakem jsou nápadné hymeniální cystidy. Pro přesné určení se doporučuje vzorky mikroskopovat, abychom vyloučili záměnu za jiné podobně zbarvené kornatcovité houby v různém stádiu vývoje.
Kornatec polský (Gyrophanopsis polonensis) má podobné, hojné, ovšem o něco užší hymeniální cystidy (pozorovatelné i na makrosnímku nebo lupou) a kratší výtrusy.
Vzácný kornatec praskající (Odonticium septocystidiatum) rostoucí převážně v pralesovitých bučinách má hymeniální cystidy bez přezek.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
Poznámky k systematice
Česky také kornatka septicystidová.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal