voskovička jasanová
Hymenoscyphus pseudoalbidus V. Queloz, C.R. Grünig, R. Berndt, T. Kowalski, T.N. Sieber & O. Holdenrieder 2010
Říše: houby (Fungi)
Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída: voskovičkoplodé (Leotiomycetes)
Řád: voskovičkotvaré (Helotiales)
Čeleď: voskovičkovité (Helotiaceae)
Rod: voskovička (Hymenoscyphus)
Synonyma
Hymenoscyphus fraxineus (T. Kowalski) Baral, Queloz & Hosoya 2014
Popis
Plodnice typu apothecium mají průměr 1–4 mm, jsou mělce miskovité nebo terčovité. Plodný svrchní povrch (hymenium) je hladký a lysý, bělavý, výjimečně uprostřed nažloutlý. Třeň je krátký, směrem k substrátu zúžený, v barvě hymenia, případně nažloutlý nebo naokrovělý.
Výtrusy jsou elipsoidní, hladké, 13–19 (22) x 3,5–5 µm velké, s několika olejovými kapkami.
Výskyt
Jedná se o invazní druh zavlečený z Asie, pravděpodobně z Japonska. Nepohlavní stádium (Chalara fraxinea) parazituje na jasanech, kde způsobuje odumírání pletiv hostitele provázené předčasným opadem listů, odumíráním výhonů a prosycháním koruny. Nakonec, obvykle po několika letech, oslabený strom umírá.
Plodnice pohlavního stádia se vyvíjejí od konce jara a v létě (nejvíce v červenci a srpnu) na tlejících řapících jasanů.
Možná záměna
Voskovička jasanová (Hymenoscyphus pseudoalbidus) prakticky vytlačila původního saprotrofa, neškodnou voskovičku bělavou (Hymenoscyphus albidus), tvořící makroskopicky i mikroskopicky jen obtížně odlišitelné plodnice na shodném substrátu. Oba druhy lze bezpečně identifikovat pomocí analýzy DNA, nicméně např. podle Koukol a Havrdová (2014) prakticky všechny nálezy v České republice z poslední doby patří invaznímu druhu.
Morfologicky i ekologií velmi podobná dlouhobrvka jasanomilná (Crocicreas fraxinophilum) má dle Triebel a Baral (1996) menší výtrusy s nejvýše jednou přepážkou.
Poznámky k systematice
Jména Hymenoscyphus pseudoalbidus a Hymenoscyphus fraxineus pravděpodobně označují tentýž druh, proto uvádíme české jméno voskovička jasanová. V číselníku AOPK (2016) je toto jméno uvedeno u druhu Hymenoscyphus albidus, který je ovšem podle Hagara (2014) česky pojmenován jako voskovička bělavá. Abychom tímtéž českým jménem neoznačovali dva různé druhy, doporučujeme používat české jméno pro Hymenoscyphus albidus podle Hagara (2014), tedy voskovička bělavá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal