hlívička plátkovitá
Hohenbuehelia petaloides (Bull.) Schulzer 1866
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: hlívovité (Pleurotaceae)
Synonyma
Acanthocystis carbonaria (Cooke & Massee) Konrad & Maubl. 1949
Acanthocystis geogenius (DC.) Kühner 1926
Acanthocystis petaloides (Bull.) Kühner 1926
Dendrosarcus geogenius (DC.) Kuntze 1898
Dendrosarcus petaloides (Bull.) Kuntze 1898
Geopetalum geogenium (DC.) Pat. 1887
Geopetalum petaloides (Bull.) Pat. 1887
Hohenbuehelia carbonaria (Cooke & Massee) Pegler 1965
Hohenbuehelia geogenia (DC.) Singer 1951
Hohenbuehelia petalodes (Bull.) Schulzer 1866
Panus carbonarius Cooke & Massee 1887
Pleurotus geogenius (DC.) Gillet 1876
Pleurotus petaloides (Bull.) Quél. 1872
Pocillaria carbonaria (Cooke & Massee) Kuntze 1898
Resupinatus petaloides (Bull.) Kühner 1980
Popis
Klobouk je 30–120 mm široký, vějířovitý, jazykovitý, asymetricky nálevkovitý, nejprve ojíněný, později lysý, hygrofánní, za vlhka lepkavý, šedohnědý až červenohnědý, za sucha okrově vybledající. Okraj klobouku je v mládí podvinutý, v dospělosti zvlněný.
Lupeny jsou nízké, husté, nejprve bílé, později krémové, na třeň dlouze sbíhavé.
Třeň je válcovitý až kyjovitý, 15–50 x 5–20 mm, obvykle postranní, plný, bělavý až hnědookrový, v horní části jemně vločkatý, na bázi s bílou myceliovou plstí, někdy s rhizomorfami.
Dužnina je bělavá, na řezu neměnná, dosti tuhá a pružná. Vůně a chuť jsou moučné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou eliptické, 5–9 x 3,5–4,5 µm, hladké.
Výskyt
Roste od června do října, roztroušeně, jednotlivě, častěji v trsech (v trsech mohou klobouky sousedních plodnic srůstat), na tlejících dřevních zbytcích, v lesích, zejména v bučinách, i mimo les.
Možná záměna
Podobná hlívička Rickenova (Hohenbuehelia tremula) má větší výtrusy a roste po jehličnany.
Kuchyňské využití
Některými autory uváděna jako jedlá, jinými jako nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal