šupinovka zhoubná
Hemipholiota populnea (Pers.) Bon 1986
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: límcovkovité (Strophariaceae)
Rod: Hemipholiota
Synonyma
Pholiota destruens (Brond.) Gillet 1876
Pholiota populnea (Pers.) Kuyper & Tjall.-Beuk. 1986
Popis
Klobouk je široký 60–120 (200) mm, často masivní, zvoncovitý až kuželovitý, později sklenutý až ploše sklenutý, uprostřed někdy se širokým tupým hrbolkem, v mládí pokrytý souvislým hustým bílým nebo bělavým vláknitým závojem spojujícím podehnutý okraj klobouku s třeněm. Později se závoj trhá a na světle okrovém podkladu zůstávají po něm bělavé vláknité šupiny, které na okraji klobouku mohou přetrvat dlouho do dospělosti.
Lupeny jsou husté, v mládí bělavé nebo našedlé, postupně výtrusným prachem zbarveny (rezavě) hnědě, u třeně někdy mírně vykrojené, obvykle široce připojené a krátkým zoubkem sbíhavé
Třeň je válcovitý, 50–120 x 15–30 mm, v na bázi někdy kyjovitě rozšířený (široký až 40 mm), nad nevýrazným prstenem bělavý a vločkatý, níže hustě vláknitě šupinatý, od báze hnědnoucí nebo rezavějící.
Dužnina je bílá, na řezu neměnná, ve spodní části třeně naokrovělá. Vůně je nevýrazná nebo nasládlá, u starších plodnic nepříjemná. Chuť je mírná, někdy nahořklá.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou eliptické, 7–9 x 4,5–6 µm, tlustostěnné.
Výskyt
Roste od srpna do listopadu, roztroušeně, místy hojně, na živém i mrtvém dřevě topolů, výjimečně jiných listnáčů (vrby), často na řezné ploše pařezů nebo ležících kmenů, jindy i poměrně vysoko v koruně stromu. Upřednostňuje teplejší lokality.
Možná záměna
Šupinovka zavalitá (Pholiota heteroclita) vytváří plodnice obdobné velikosti, jsou však výrazněji okrově hnědě zbarvené a bez nápadných šupin na klobouku i na třeni. Voní chemicky. Roste vzácně na břízách a olších.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš