helmovka Maireova
Hemimycena mairei (M.E. Gilbert) Singer 1943

Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: helmovkovité (Mycenaceae)
Popis
Klobouk je široký 5–20 mm, zprvu polokulovitý, později sklenutý, se širokým středovým hrbolkem, bělavý, uprostřed našedlý nebo krémový, s rovným, prosvítavě rýhovaným, v dospělosti někdy zdviženým okrajem.
Lupeny jsou řídké, dobře vyvinuté (dosahující až k okraji klobouku), proložené lupénky, bělavé, na třeň sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 15–30 x 1–2 mm, bělavý, hladký.
Dužnina je tenká a průsvitná. Vůně je nevýznačně moučná až zemitá, ale patrně může být i spermatická. Chuť je nevýrazná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou kapkovité, 6–10 x 3,5–5 µm, s výrazným apikulem, průsvitné, hladké, neamyloidní.
Bazidie jsou 4výtrusé. Hymeniální cystidy jsou vzácné nebo zcela chybí.
Výskyt
Roste od června do listopadu, vzácně (může být však i přehlížena), v trávě na otevřených stanovištích.
Možná záměna
Velmi podobná helmovka špinavá (Hemimicena sordida) má dobře vyvinuté cheilocystidy i kaulocystidy.
Helmovka (Hemimycena juncicola) má 2výtrusé bazidie.
Kuchyňské využití
Je nejedlá
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal