chřapáč pýřitý
Helvella macropus (Pers.) P. Karst. 1871
Říše: houby (Fungi)
Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída: terčoplodé (Pezizomycetes)
Řád: kustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleď: chřapáčovité (Helvellaceae)
Rod: chřapáč (Helvella)
Synonyma
Helvella bulbosa (Hedw.) Fr.
Popis
Plodnice typu apothecium je zřetelně rozdělena na klobouk a třeň.
Klobouk je široký 10–40 mm, nejprve pohárkovitý, postupně miskovitý až téměř plochý. Plodná svrchní strana klobouku je hladká, šedá až šedohnědá, vnější strana je světlejší, šedivá, včetně okraje klobouku jemně pýřitá.
Třeň je válcovitý, 20–50 x 2–5 mm, šedohnědý, zbarvený podobně jako vnější strana klobouku a jemně pýřitý.
Dužnina je tenká, křehká, našedlá. Chuť i vůně jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou vřetenovité, 20–27 x 9–12 µm, hladké.
Výskyt
Roste od května do října, roztroušeně, jednotlivě nebo ve skupinách, v listnatých, méně často jehličnatých lesích, v opadu, na tlejících zbytcích dřeva nebo na holé zemi. Je pravděpodobně mykorhizní.
Možná záměna
Velmi podobný může být chřapáč chlupatý (Helvella fibrosa) s menšími a tmavě zbarvenými plodnicemi, především však s kratšími oválnými výtrusy (16–20 x 9–12 μm).
Plodnice chřapáče černého (Helvella corium) jsou téměř černé.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal