Atlas hub / Nálezy

hlinák červenající
Hapalopilus nidulans (Fr.) P. Karst. 1881

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: chorošotvaré (Polyporales)

Čeleď: chorošovité (Polyporaceae)

Rod: hlinák (Hapalopilus)

Synonyma

Hapalopilus rutilans (Pers.) Murrill 1904

Hemidiscia rutilans (Pers.) Lázaro Ibiza 1916

Inonotus nidulans (Fr.) P. Karst. 1881

Inonotus rutilans (Pers.) P. Karst. 1889

Phaeolus nidulans (Fr.) Pat. 1900

Phaeolus rutilans (Pers.) Pat. 1900

Polyporus nidulans Fr. 1821

Polyporus rutilans (Pers.) Fr. 1818

Polystictus nidulans (Fr.) Gillot & Lucand 1890

Polystictus rutilans (Pers.) Bigeard & H. Guill. 1913

Trametes ribicola P. Karst. 1881

Popis

Plodnice jsou jednoleté, kloboukaté, bez třeně.

Klobouk je široký 20–100 mm, 10–30 mm vysoký (tlustý), polokruhovitý až ledvinovitý, bokem nebo spodní částí široce přirostlý k substrátu, oranžový, skořicový až okrově hnědý, někdy s růžovými nebo fialovými odstíny. Svrchní pokožka klobouku je v mládí sametová, později olysávající.

Rourky jsou až 15 mm dlouhé, barvy obdobné jako barva klobouku, někdy světlejší. Póry okrouhlé nebo hranaté, nejprve husté (2–4/mm), později řidší, široké až 1 mm.

Dužina je obvykle o trochu světlejší než povrch klobouku, v mládí měkce masitá, později korkovitá a tuhá, po vysušení nápadně lehká. Poraněním se zbarvuje hnědočerveně. Vůně je nasládlá.

Makrochemické reakce - pokožka klobouku, rourky i dužnina se roztokem KOH zbarvují do fialova.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou velmi drobné, 3,5–5 x 2–3 µm, eliptické, průsvitné.

zralé výtrusy (H2O)

Výskyt

Roste od května do listopadu, hojně, především na spadlých větvích listnatých stromů (dub, jeřáb, buk, bříza, jasan), vzácně i na jehličnanech, nepříliš často parazituje na oslabených živých dřevinách. Objevuje se zejména po deštích a za vlhkého počasí, vyroste i během mírné zimy. Plodnice se relativně rychle rozpadají, zpravidla nevydrží déle než několik týdnů.

Možná záměna

Dosti hojná outkovka rumělková (Trametes cinnabarina) má plodnice oranžově červené, v mládí výrazně tužší konzistence.

Velmi vzácný hlinák šafránový (Hapalopilus croceus) roste na dubech a je zbarven žlutooranžově.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Poznámky k systematice

V české literatuře (včetně číselníku AOPK) je hlinák červenající zpravidla uváděn pod vědeckým jménem Hapalopilus rutilans (Pers.) Murrill 1904, podle mycobank je však toto jméno pouze synonymem pro Hapalopilus nidulans (Fr.) P. Karst. 1881.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Vlčková M. (2023): Jedovaté houby 4. Otravy hlinákem červenajícím. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 1-4/2023.
Hapalopilus nidulans – hlinák červenající
Vampola P., Charvátová E. (2021): Choroše Evropy ve sbírkách Muzea Vysočiny Jihlava
Hapalopilus rutilans – hlinák červenající
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Hapalopilus rutilans – hlinák červenající
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Hapalopilus rutilans – hlinák červenající
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Hapalopilus rutilans – hlinák červenající
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia