ucháč čepcovitý
Gyromitra infula (Schaeff.) Quél. 1886

Popis

Plodnice je tvořena přeměněným apotheciem. Je rozdělena na klobouk a třeň.

Klobouk je široký 30–100 mm, výjimečně až 150 mm, tvořen obvykle dvěma až čtyřmi laloky (cípy). Klobouk se dvěma laloky nabývá často sedlovitého tvaru. Svrchní plodná vrstva klobouku (hymenium) je v mládí nebo za sucha světle hnědavá, později červenohnědá, nakonec téměř černá, mělce zprohýbaná, někdy téměř hladká. Spodní část klobouku přirůstá ke třeni.

Třeň je válcovitý, 10–30 x 50–150 mm, ve srovnání s ostatními ucháči dosti štíhlý a s poměrně pravidelným kruhovým průřezem, dutý, v mládí bílý nebo bělavě fialový, později hnědnoucí.

Dužnina je křehká, bělavá, bez výrazné vůně a chuti.

Výtrusy jsou eliptické, 17–24 x 7–11 µm, obvykle se dvěma velkými kapkami. Ve vřecku dozrává 8 výtrusů.

Výskyt

Roste roztroušeně, v podzimních měsících (září až listopad) na tlejících zbytcích jehličnanů, především smrků a jedlí, ale i listnáčů (bříza, osika, buk), někdy též na pařezech, nebo na zbytcích dřeva zanořených v půdě, jednotlivě nebo v malých skupinách. Hojnější je pouze v původních lesích od středních poloh výše.

Kuchyňské využití

Zejména ve starší literatuře bývá ucháč čepcovitý uváděn jako jedlý druh, plodnice však mohou (byť v menším množství) obsahovat jed gyromitrin, který způsobuje nebezpečné otravy u ucháče obecného (Gyromitra esculenta). Ucháč čepcovitý proto rozhodně nelze doporučit ke konzumaci. Navíc roste v době, kdy o kvalitní jedlé houby nebývá nouze.

Možná záměna

Velmi podobný je ucháč obojetný (Gyromitra ambigua). Vytváří menší plodnice s výraznějšími fialovými odstíny na klobouku i na třeni a má větší výtrusy s bradavčitými výrůstky na pólech. Z České republiky není spolehlivě doložen, může být s ucháčem čepcovitým ztotožňován, neboť roste také na podzim na obdobných stanovištích.

Ostatní druhy ucháčů fruktifikují na jaře.

Autorství textů: Karel Tejkal, Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš

Literatura