Atlas hub / Nálezy

ucháč obrovský
Gyromitra gigas (Krombh.) Cooke 1878

Říše: houby (Fungi)

Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)

Třída: terčoplodé (Pezizomycetes)

Řád: kustřebkotvaré (Pezizales)

Čeleď: desticovité (Discinaceae)

Rod: ucháč (Gyromitra)

Synonyma

Discina gigas (Krombh.) Eckblad 1968

Helvella gigas Krombh. 1834

Maublancomyces gigas (Krombh.) Herter 1950

Neogyromitra gigas (Krombh.) S. Imai 1938

Popis

Plodnice je tvořena přeměněným apotheciem. Je rozdělena na klobouk a třeň.

Klobouk je široký 50–100 (150) mm, přibližně kulovitý, nepravidelně mozkovitě zprohýbaný, v mládí medově žlutohnědý, později okrově hnědý až hnědý, někdy s olivovým odstínem, komůrkovitý až dutý. Spodním okrajem ke třeni zpravidla nepřirůstá. Výtrusorodá vrstva (rouško) je na svrchní straně klobouku.

Třeň je obvykle krátký a tlustý, 30–80 x 30–80 mm, nepravidelně válcovitý, bělavý nebo světle okrový, jemně vločkatý, dutý nebo komůrkovitý. V raném mládí může vyrůstat z podzemní hlízy o průměru kolem 30 mm, která svojí vnitřní strukturou připomíná plodnice příbuzných, pod povrchem půdy rostoucí hub rodu oříškovec (Hydnotria).

Dužnina je chrupavčitě křehká, bělavá. Chuť i vůně jsou nevýrazně houbové.

Výtrusný prach je bělavý.

Výtrusy jsou vřetenovité, 20–30 x 9–15 µm, na pólech s tupě bradavčitým výrůstkem, s centrální kapkou obvykle doplněnou dvěma menšími kapkami po stranách.

zralé výtrusy
vřecka s výtrusy (H2O)
parafýzy (H2O)

Výskyt

Roste nepříliš hojně v březnu až květnu listnatých i jehličnatých lesích, často v blízkosti pařezů, na tlejícím dřevě (smrk, lípa, habr, osika, bříza) nebo v jeho okolí. Místy je hojnější, jinde chybí. I na známých lokalitách se objevuje se dosti nepravidelně, v nepříznivých letech se neobjeví vůbec.

Možná záměna

Ucháč obecný (Gyromitra esculenta) vytváří obvykle výrazně menší plodnice, s tmavším (červenohnědým) hluboce zbrázděným kloboukem a má relativně delší a tenčí třeň.

Vzácný ucháč svazčitý (Gyromitra grandis) vytváří obvykle vyšší a štíhlejší plodnice s laločnatým nebo sedlovitým kloboukem a dlouho nápadně bílým třeněm. Na pólech výtrusů má několik prstovitých výrůstků.

Kuchyňské využití

Ucháč obrovský (Gyromitra gigas) je nadále uváděn jako jedlá houba, ale v poslední době se objevuje podezření, že jedovaté látky mohou obsahovat všechny druhy ucháčů. Každopádně sběr ucháče obrovského (Gyromitra gigas) lze doporučit jen zkušeným houbařům, kteří jej spolehlivě odliší od jedovatého ucháče obecného (Gyromitra esculenta).

Před kuchyňskou úpravou je vhodné houby spařit horkou vodou, vodu scedit a houby následně důkladně tepelně upravit.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Vít A., Socha R. (2018): Naše jedlé houby 8 - Jarní houby. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 1/2018.
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Gyromitra gigas – ucháč obrovský
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Discina gigas – ucháč obrovský
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Gyromitra gigas – ucháč obrovský
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Jiří Burel (2004): Otravy ucháči. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 1/2004.
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin