obnaženka hrušňová
Gymnosporangium sabinae (Dicks.) G. Winter 1884
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rzi (Pucciniomycetes)
Čeleď: rzovité (Pucciniaceae)
Rod: obnaženka (Gymnosporangium)
Popis
Obnaženka hrušňová je dvoubytná rez. Střídá dva hostitele: hrušeň (Pyrus sp.) a čtyři druhy jalovce – jalovec chvojka (Juniperus sabina) a jalovec čínský (Juniperus chinesis), jalovec viržinský (Juniperus virginiana) a jalovec červenoplodý (Juniperus oxycedrus).
Na svrchní straně napadených listů hrušní vytváří houba oranžově zbarvené, později červeně lemované skvrny se shluky černých teček (spermogonia, produkující spermacie). Vzácně mohou být napadeny i mladé letorosty a plody. Na spodní straně listů v místě oranžových skvrn vyrůstají pohárkovité plodnice okrové barvy (aecia, aecidia) – zpočátku jako hrbolky, které se později kuželovitě protahují do výšky až 8 mm, koncem léta jsou ve zralosti roztřepené a uvolňují aeciospory – tzv. letní výtrusy. Výtrusy jsou vzduchem přenášeny na povrch jehlic jalovce, kde vyklíčí a prorůstají do pletiva. Na jaře některé výhony jalovce zesílí a od března do května se na nich objevují žlutohnědé nebo oranžovohnědé výrůstky jazykovitého až květákovitého tvaru, za vlhka slizovité, za sucha prášivé, velké až 25 mm. Výrůstky obsahují telia, v nichž se tvoří teliospory – tzv. zimní výtrusy houby, které se šíří v době květu na hrušně. Teliospory jsou oranžovohnědé, dvoubuněčné, 38–51,5 x 18,5–25 µm velké.
Poznámky
Rez hrušňová je významnou chorobou hrušní a jalovců v těch lokalitách, kde jsou oba hostitelé ve vzdálenosti do 150 až 200 metrů. Hrušně při silném napadení chřadnou, nové letorosty uvadají. Napadený jalovec má slabší růst, někdy zasychají větvičky. Zůstává trvalým zdrojem infekce pro hrušně. Jednotlivé odrůdy hrušní jsou k chorobě různě náchylné.
Autorství textů: Věra Svobodová
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš, Karel Tejkal