penízovka splývavá
Gymnopus confluens (Pers.) Antonín, Halling & Noordel. 1997
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: hlívovníkovité (Omphalotaceae)
Rod: penízovka (Gymnopus)
Synonyma
Collybia confluens (Pers.) P. Kumm. 1871
Marasmius confluens (Persoon) P. Karsten 1889
Popis
Klobouk je široký 15–35 (60) mm, v mládí je polokulovitý až zvoncovitý s podvinutým okrajem, později vyklenutý až rozložený se zvlněným okrajem, někdy se středovým hrbolkem. Klobouky jsou tenké a pružné, značně hygrofánní – za vlhka a v mládí hnědočervené, později hnědavé, kožové až bělavé, za sucha vybledávající s tmavším středem. Povrch klobouku je lysý.
Lupeny jsou nízké, velmi husté, u třeně zaoblené nebo přirostlé zoubkem, někdy tvoří úzký límeček kolem vrcholu třeně. Barvu mají bělavou, světle masovou, později nahnědlou, ve stáří krémovou, na ostří jsou jemně brvité.
Třeň třeň je válcovitý, 25–90 x 2–4 mm, tuhý, pružný, dutý, na vrcholu rozšířený, někdy smáčklý. Má hnědavou barvu, někdy s fialovým nebo růžovým nádechem, většinou tmavší než klobouk, na povrchu je bíle vločkatý, na bázi s bílým myceliem pevně vrostlým do substrátu – při vytažení trsu u báze drží chomáč listí a jehličí.
Dužnina je tenká, bílá, chuť i vůně nevýrazná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou eliptické, 6–9 x 2–4 µm, bezbarvé, hladké.
Výskyt
Vyrůstá v červenci až říjnu, v bohatých trsech v listnatých i jehličnatých lesích, ve vrstvě tlejícího opadu na nevápenaté půdě. Trsy se objevují ve skupinách, pruzích i tzv. čarodějných kruzích.
Možná záměna
Penízovka splývavá je dosti charakteristická růstem v hustých trsech ve vrstvě starého listí nebo jehličí. Podobná může být penízovka nahloučená (Gymnopus acervatus), která roste v trsech na tlejícím dřevu jehličnanů.
Kuchyňské využití
Je nejedlá, podle některých zdrojů jedlá, ale bezvýznamná.
Autorství textů: Věra Svobodová
Autorství obrázků: Karel Tejkal