slizopórka borová
Gloeoporus taxicola (Pers.) Gilb. & Ryvarden 1985
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď: dřevokazovité (Meruliaceae)
Synonyma
Caloporus taxicola (Pers.) Ryvarden 1973
Meruliopsis taxicola (Pers.) Bondartsev 1959
Poria taxicola (Pers.) Bres. 1897
Xylomyzon pulchrum Pers. 1825
Stručný popis
Plodnice jsou jednoleté, rozlité, obtížně oddělitelné od substrátu, za čerstva pružné, po zaschnutí křehké. Tvoří nápadné, někdy dosti rozsáhlé povlaky o tloušťce 1–3 mm. Sterilní okraj je bílý, plstnatý až vláknitý, na šikmých substrátech může výjimečně vytvářet náznak klobouku.
Hymenium je narůžověle okrové, hnědooranžové až červenohnědé, nejprve téměř hladké, s drobnými jamkami, postupně poroidní, s hustotou 2–4 póry na mm.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou zahnuté (alantoidní), 3–6 x 1,5–2 µm, tenkostěnné, hladké, průsvitné, neamyloidní.
Výskyt
Roste roztroušeně, od jara do zimy, na tlejících kmenech a větvích borovic, výjimečně smrků. V přirozených borových lesích, např. na blatech, je místy hojná.
Možná záměna
Charakteristickými znaky jsou rozlité plodnice s kontrastním bílým okrajem a růst na borovicích.
Pórnatka purpurová (Ceriporia purpurea) roste na dřevě listnáčů.
Velmi vzácná pórnatka Bresadolova (Ceriporia bresadolae) roste také na borovicích, má však výtrusy obvykle delší než 6 µm.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Poznámky k systematice
Česky také pórnovitka borová, dřevokaz borový.
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich, Petr Souček