voskovka papouščí
Gliophorus psittacinus (Schaeff.) Herink 1958
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: šťavnatkovité (Hygrophoraceae)
Synonyma
Hygrocybe psittacina (Schaeff.) P. Kumm. 1871
Popis
Klobouk je široký 10–40 mm, v mládí polokulovitý s tupým hrbolem, později zvoncovitý až rozložený. Má slizký povrch, okraj se slabě prosvítavými lupeny. Barva je dosti proměnlivá, v mládí je zpravidla tmavě zelený, olivově zelený nebo i modrozelený, směrem k vrcholu s přechodem do žluté, později žlutookrový až s hnědočervenými přechody na vrcholu.
Lupeny jsou široké, řídké, slabě připojené, někdy až zoubkem sbíhavé, mají žlutozelenou, citrónovou nebo i načervenalou barvu.
Třeň je 20–90 mm dlouhý, do 8 mm tlustý, slizký, válcovitý, někdy podélně stlačený. V mládí je zelený, později se barva mění od báze na žlutou, oranžovou, i růžovou, pod kloboukem zůstává dlouho zelená.
Dužnina je křehká, světlá, bez vůně a chuti.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou bezbarvé, hladké, elipsoidní 8–10 x 4–6 μm velké.
Výskyt
Vyrůstá místy dosti hojně v červnu až listopadu, v trávě na stráních, pastvinách, u cest a v křovinách na okrajích listnatých lesů. Objevuje se většinou ve skupinkách.
Možná záměna
Mladé plodnice jsou nezaměnitelné, starší je možné zaměnit za jiné žlutavě zbarvené voskovky (Hygrocybe), ale i u starších plodnic dlouho zůstává zeleně zbarvený vrchol třeně.
Kuchyňské využití
Některé zdroje ji uvádějí jako jedlou, ale pro slizký povrch a malou vydatnost nemá pro praktické houbaře význam.
Autorství textů: Věra Svobodová
Autorství obrázků: Karel Tejkal