Atlas hub / Nálezy

podzemnička bradavčitá
Genea verrucosa Vittad. 1831

Říše: houby (Fungi)

Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)

Třída: terčoplodé (Pezizomycetes)

Řád: kustřebkotvaré (Pezizales)

Čeleď: ohnivkovité (Pyronemataceae)

Rod: podzemnička (Genea)

Stručný popis

Plodnice jsou laločnaté, nepravidelně oválné, někdy zploštělé, 7–20 mm široké, na povrchu černé a bradavčité, někdy s vlákny bílého mycelia (podle Laessoe a Petersen (2019) však mycelium pochází z parazitující houby), s otvorem v horní části. Plodnice je uvnitř dutá, může být rozdělena na několik komůrek. Vnější kůra je poměrně silná. Vnitřní povrch s výtrusorodou vrstvou je bělavý nebo našedlý. Dužnina dospělých plodnic podle Hagara (2014) nepříjemně zapáchá.

Výtrusy jsou široce elipsoidní až téměř kulovité, 25–28 x 21–25 µm, hustě pokryté výraznými ostnitými bradavkami vysokými až 3 µm. Ve vřecku je 8 výtrusů.

Výskyt

Plodnice se vyvíjejí mělce pod povrchem půdy nebo opadu listnáčů (dub, buk, habr, jilm), od července do října, obvykle ve skupinách.

Možná záměna

Zemnička vonná (Genea fragrans) a zemnička kulovitá (Genea sphaerica) mají delší výtrusy a pravidelněji tvarované plodnice.

Vzhledově podobné mohou být i některé lanýže (Tuber), ty však nejsou duté.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

jižní Čechy 2013 jižní Čechy 2013 jižní Čechy 2013 jižní Čechy 2013

Autorství obrázků: Tomáš Chaluš

Literatura

Špinar P. (2020): Vzácné houby Táborska. Nakladatelství OSSIS, Tábor.
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Genea verrucosa – podzemnička bradavčitá
Valda S. (2009): Příspěvek k poznání našich podzemních hub – I. část: Ascomycota. Česká vědecká společnost pro mykologii. Mykologické listy č. 108.
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Genea verrucosa – zemnička bradavčitá