lesklokorka Pfeifferova
Ganoderma pfeifferi Bres. 1889

Synonyma

Fomes cupreolaccatus (Kalchbr.) Ferd. & C.A. Jørg. 1939

Fomes laccatus Sacc. 1891

Fomes pfeifferi (Bres.) Sacc. 1891

Ganoderma cupreolaccatum (Kalchbr.) Z. Igmándy 1968

Ganoderma laccatum (Sacc.) Bourdot & Galzin 1925

Polyporus cupreolaccatus Kalchbr. 1885

Polyporus laccatus Kalchbr. 1885

Scindalma laccatum (Sacc.) Kuntze 1898

Scindalma pfeifferi (Bres.) Kuntze 1898

Stručný popis

Plodnice jsou jednoleté nebo víceleté, bokem přirostlé k substrátu, bez třeně. Klobouk je široký 100–500 mm, polokruhovitý, v nejširším místě 40–100 mm tlustý. Svrchní strana klobouku je v mládí červenohnědá a lesklá (někdy však pokrytá vrstvou rezavě hnědého výtrusného prachu), později rozpraskaná a matná, i v pozdějších stádiích se však působením tepla, např. plamene zápalky, voskovitě roztéká. Rourky jsou tmavě hnědé, 5–15 mm dlouhé. Póry jsou bělavé nebo krémové, drobné a husté (4–6 na mm). Dužnina je vláknitá, korkovitá, rezavě hnědá. Výtrusný prach je rezavě hnědý.

Výtrusy jsou oválné, 8,5–11,5 x 6,5–9 µm, uťaté, světle hnědé.

Výskyt

Roste dosti vzácně, jednotlivě nebo ve skupinách střechovitě nad sebou, na bázi živých i odumřelých listnáčů, zejména buků, do výšky zhruba 2 m od země. Podle Papoušek (2010) svému hostiteli nezpůsobuje větší újmu, protože na stejném živém stromě dokáže růst i déle než 20 let.

Možná záměna

Je velmi podobná běžné lesklokorce ploské (Ganoderma applanatum), má však lesklý povrch klobouku, který se působením tepla roztéká. Má i o něco větší výtrusy.

Autorství obrázků: Tomáš Chaluš

Literatura