lesklokorka jehličnanová
Ganoderma carnosum Pat. 1889
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď: lesklokorkovité (Ganodermataceae)
Synonyma
Ganoderma atkinsonii H. Jahn, Kotl. & Pouzar 1980
Ganoderma valesiacum Boud. 1894
Popis
Plodnice jsou jednoleté, tvrdé.
Klobouk je široký 50–250 mm, vějířovitý nebo oválný, na povrchu hladký, velmi lesklý (někdy však pokrytý hnědorezavým výtrusným prachem), zvlněný, tmavě červenohnědý až purpurově černý.
Rourky jsou nejprve bělavé, později nažloutlé, s drobnými (3–4 na mm) póry.
Třeň je excentrický, vyrůstající často z okraje klobouku, uzlinatě válcovitý, lesklý, tmavě kaštanový až purpurově černý.
Dužnina je korkovitá, bělavá až krémová, později hnědnoucí.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou oválné nebo kapkovité, 10–13 x 7–8 µm, na užším vrcholu někdy uťaté, světle hnědé.
Výskyt
Roste nehojně až vzácně na bázi kmenů jehličnatých dřevin, především jedlí a smrků, někdy i na pařezech, vzácně i na listnáčích – Hagara (2014) uvádí dub, habr, břízu, buk, švestku, jabloň, a hrušeň. Vegetační období je květen až říjen, ale starší plodnice můžeme nalézt i v zimě.
Možná záměna
Lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum) bývá zbarvena o něco světleji, roste spíše na listnáčích v teplejších oblastech a má menší výtrusy. Podle Holec a kol. (2017) se však ukazuje, že lesklokorka jehličnanová a lesklokorka lesklá mohou představovat jediný, velmi proměnlivý druh. Nasvědčuje tomu existence přechodných forem a genetické analýzy.
Kuchyňské využití
Je to nejedlá houba.
Poznámky
Obsahuje podobné léčivé látky jako lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum), v podobných koncentracích. V současnosti je houba pěstována i průmyslově.
Autorství textů: Karel Tejkal