čepičatka močálová
Galerina paludosa (Fr.) Kühner 1935
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: límcovkovité (Strophariaceae)
Rod: čepičatka (Galerina)
Popis
Klobouk je 10–25 mm široký, nejprve polokulovitý nebo zvoncovitý, později široce kuželovitý, ploše sklenutý až rozprostřený, obvykle se středovým hrbolkem, hygrofánní, za vlhka okrově hnědý až (rezavě) červenohnědý, s prosvítavě rýhovaným okrajem, za sucha světle okrový, často bělavě ojíněný.
Lupeny jsou spíše řídké, proložené lupénky, okrové až rezavě hnědé, se světlejším ostřím, ke třeni široce připojené, někdy drobným zoubkem sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 40–100 x 2–3 mm, (medově) žlutohnědý, s nápadnými bělavými vločkami nebo pásky tvořenými zbytky závoje.
Dužnina je tenká, v barvě plodnice. Vůně a chuť jsou moučné.
Výtrusný prach je skořicově hnědý.
Výtrusy jsou mandlovité, 8–12 x 5–7 µm, téměř hladké, bez kalyptry.
Cheilocystidy jsou vřetenovité až lahvovité, s náznakem hlavičky. Pleurocystidy chybí.
Výskyt
Roste od května do října, dosti hojně, jednotlivě nebo v menších skupinách, na rašelništích v lesích i mimo les.
Možná záměna
Charakteristickými rysy jsou růst v rašeliníku a zbytky závoje nápadně zdobený třeň.
Čepičatka rašelinná (Galerina sphagnorum), čepičatka smíšená (Galerina hybrida) nebo čepičatka holeňová (Galerina tibiicystis), rostoucí na podobných stanovištích mají v dospělosti (někdy i v mládí) třeň bez zbytků závoje, nanejvýš pouze ojíněný. Rozdíly jsou i ve výtrusech a ve tvaru cheilocystid.
Kuchyňské využití
Je jedovatá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal