čepičatka travní
Galerina graminea (Velen.) Kühner 1935
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: límcovkovité (Strophariaceae)
Rod: čepičatka (Galerina)
Synonyma
Galerina laevis Singer 1961
Popis
Klobouk je široký 8–20 mm, tenkomasý, nejprve polokulovitý, později ploše sklenutý se širokým středovým hrbolem, hygrofánní, za vlhka žlutooranžový nebo žlutookrový, při zasychání bledě krémový, v mládí ojíněný. Okraj klobouku je za vlhka dlouze prosvítavě rýhovaný, v mládi se zbytky vela.
Lupeny jsou řídké, proložené četnými lupénky, nejprve světle žluté, později rezavě okrové, u třeně jen nepatrně vykrojené, široce připojené, někdy zoubkem sbíhavé, se světlejším ostřím.
Třeň je válcovitý, 15–40 x 1–2 mm, často zvlněný, žlutý nebo žlutookrový, ojíněný, na bázi někdy rozšířený, bez prstenu.
Dužnina je tenká, nažloutlá. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusy jsou eliptické, 7,5–10 x 4–5 µm (Qav přibližně 1,8), jemně bradavčité.
Cheilocystidy jsou lahvicovité s hlavičkou, typicky 25–40 x 5–7 µm. Bazidie jsou 4výtrusé. Přezky chybí.
Výskyt
Roste hojně, od června do listopadu, v mechu nebo nízké trávě, v lesích i mimo les. Hojnější je v nižších polohách.
Možná záměna
Je zaměnitelná s podobnými čepičatkami rodu Galerina, pro správné určení je obvykle rozhodující mikroskopie.
Čepičatka helmovkovitá (Galerina pumila), čepičatka řídkolupenná (Galerina clavata) nebo čepičatka alpinská (Galerina subclavata) mají větší výtrusy.
Kuchyňské využití
Čepičatka travní je drobná, nejedlá, kulinářsky zcela bezvýznamná houba. Běžné houbaře ke sběru neláká.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal