kržatka plodomilná
Flammulaster carpophilus (Fr.) Earle 1909

Popis

Klobouk je široký 5–20 mm, nejprve polokulovitý, později nízce sklenutý, bělavý, krémový až světle okrový, případně narůžovělý, uprostřed někdy trochu tmavší, až světle červenohnědý, pokrytý drobnými vločkami. Okraj klobouku zůstává dlouho ověšen zbytky závoje.

Lupeny jsou spíše řídké, bělavé, krémové, v dospělosti až okrové, s bělavým vločkatým ostřím.

Třeň je válcovitý, 10–40 x 1–3 mm, krémový, později od báze hnědnoucí, po celé délce bělavě vločkatý.

Dužnina je tenká, krémová. Vůně je pelargoniová. Chuť je mírná.

Výtrusný prach je světle hnědý.

Výtrusy jsou oválné až mandlovité, 6,5–10 x 4–6 μm, hladké, neamyloidní.

Cheilocystidy jsou lahvovité, 30–60 x 5–10 µm, na vrcholu široké 2–3,5 µm.

Výskyt

Roste od léta do podzimu, dosti hojně v opadu listnáčů, nejčastěji v bučinách na tlejících větvičkách a bukvicích. Saprotrof humikolní a lignikolní.

Možná záměna

Kržatka masově hnědá (Flammulaster subincarnatus) má cheilocystidy na vrcholu často širší než 4 µm, někdy s náznakem hlavičky. Taktéž blízce příbuzná kržatka kosníkovýtrusá (Flammulaster rhombosporus) má kosodélníkové výtrusy na vrcholu s bradavkou. Oba druhy jsou někdy považovány jen za variety kržatky plodomilné, případně jsou s ní synonymizovány.

Kržatka poprášená (Tubaria conspersa) vytváří větší a o něco tmavší plodnice spíše s nepravidelně válcovitými nebo kyjovitými cheilocystidami.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Bohumil Bušek, Karel Tejkal

Literatura