liškovec spáleništní
Faerberia carbonaria (Alb. & Schwein.) Pouzar 1981
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď: chorošovité (Polyporaceae)
Rod: liškovec (Faerberia)
Synonyma
Geopetalum carbonarium (Alb. & Schwein.) Pat. 1887
Popis
Plodnice připomínají kalichovky nebo lišky.
Klobouk je široký 30–60 mm, v mládí uhlově černý s podehnutým okrajem, později šedočerný nebo hnědočerný, méně často až světle šedookrový, v dospělosti hluboce nálevkovitý, s ostrým, zvlněným, někdy roztrhaným okrajem, na povrchu jemně vláknitě šupinkatý či třásnitý.
Lupeny jsou bílé až bledě smetanové, řídké a zejména v mládí nápadně tlusté a nízké, rozvětvující se a střídající se s kratšími lupénky, dlouze sbíhavé na třeň. Připomínají lišty lišek (Cantharellus), od čehož pochází jméno liškovec.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 20–50 x a 3–10 mm, na povrchu hnědočerně sametově plstnatý.
Dužnina je tenká, tuhá, bělavá, bez nápadné vůně nebo chuti.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou elipsoidní nebo válcovité, někdy prohnuté (alantoidní), 7–11 x 4–5 µm, neamyloidní, bezbarvé, tenkostěnné, hladké.
Bazidie jsou nejčastěji 4výtrusé, běžně se však objevují bazidie i s menším počtem sterigmat. V hymeniu se vyskytují nápadné, štíhle vřetenovité cystidy, cca 100 x 10–14 µm, inkrustované vyloučenými krystaly.
Výskyt
Roste vzácně od června do listopadu na starších lesních spáleništích, kolonizovaných typickou spáleništní flórou, tj. zejména mechy a játrovkami.
Možná záměna
Na podobných stanovištích roste kalichovka spáleništní (Myxomphalia maura), vzhledově připomínající spíše penízovky, s želatinovou vrstvou pod pokožkou klobouku, kterou lze snadno sloupnout. Má široce připojené nebo krátce sbíhavé lupeny, amyloidní výtrusy a hymeniální cystidy bez inkrustace.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Poznámky k systematice
Česky také liškovec uhlový.
Autorství textů: Radim Dvořák, Karel Tejkal
Autorství obrázků: Radim Dvořák