závojenka hedvábná
Entoloma sericeum (Bull.) Quél. 1872
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: závojenkovité (Entolomataceae)
Rod: závojenka (Entoloma)
Synonyma
Acurtis sericeus (Bull.) Singer 1960
Entoloma sericeum var. sericeum (Bull.) Quél. 1872
Nolanea sericea (Bull.) P.D. Orton 1960
Rhodophyllus sericeus (Bull.) Quél. 1886
Popis
Klobouk je široký 20–70 mm, v mládí zvonovitý, brzy sklenutý až plochý, někdy uprostřed mírně prohloubený nebo/a se středovým hrbolem (bradavkou), hygrofánní, za vlhka tmavě šedohnědý až hnědý, někdy narezlý, obvykle dlouze prosvítavě rýhovaný, za sucha světlejší, vrostle vláknitý a hedvábně lesklý.
Lupeny jsou spíše řídké, proložené hojnými lupénky, šedohnědé, později zbarvené výtrusným prachem do růžova, u třeně vykrojené a úzce připojené.
Třeň je válcovitý, 20–80 x 2–7 mm, ve spodní části někdy mírně rozšířený, šedohnědý, podélně bělavě vláknitý, na bázi bíle plstnatý.
Dužnina je světle hnědá. Vůně i chuť jsou výrazně zatuchle moučné.
Výtrusný prach je růžový.
Výtrusy jsou zaobleně hranaté, 7–10 x 6–9 µm, izodiametrické, s 5–6 cípy.
Ostří lupenů je plodné, cheilocystidy chybí. Bazidie jsou 4-výtrusé, s přezkou. Mimo lupeny jsou přezky vzácné. Hyfy pokožky klobouku jsou (někdy jen mírně) inkrustovány zrníčky pigmentace.
Výskyt
Roste od července do listopadu, hojně, především na zatravněných plochách, na loukách, pastvinách, při okrajích cest, i ve městech v parcích a na pravidelně ošetřovaných trávnících.
Možná záměna
Jedovatá závojenka jarní (Entoloma vernum) roste na jaře na podobných stanovištích, ale i v křovinách nebo při okrajích lesů. Vůně je nevýrazná.
Závojenka slanečková (Entoloma hirtipes) roste obvykle v jehličnatých lesích, voní až slanečkově a má delší heterodiametrické výtrusy.
Závojenka sítinová (Entoloma juncinum) roste ve vlhkých listnatých lesích, často v kopřivách. Má hladký třeň.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal