závojenka modrohnědá
Entoloma incarnatofuscescens (Britzelm.) Noordel. 1985
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: závojenkovité (Entolomataceae)
Rod: závojenka (Entoloma)
Popis
Plodnice vzhledem připomínají kalichovky.
Klobouk je široký 10–40 mm, nejprve zvoncovitý nebo kuželovitý, později sklenutý až plochý, ve středu mělce až pupkovitě prohloubený, hygrofánní, hnědý nebo červenohnědý, někdy narůžovělý, ve středu obvykle tmavší a šupinkatý, při okraji radiálně vláknitý, olysávající, za vlhka hluboce prosvítavě rýhovaný.
Lupeny jsou spíše řídké, bělavé, později šedohnědé a zbarvené výtrusným prachem do růžova, ke třeni připojené až výrazně sbíhavé, s rovným, stejnobarevným nebo nepatrně tmavším ostřím.
Třeň je válcovitý nebo bočně stlačený s rýhou, 30–70 x 2–4 mm, šedomodrý, pod kloboukem někdy ojíněný, níže hladký a lysý, někdy podélně vláknitý, na bázi bíle plstnatý.
Dužnina je bělavá, pod pokožkou klobouku hnědá, pod pokožkou třeně namodralá. Vůně a chuť nevýrazné nebo slabě moučné.
Výtrusný prach je růžový.
Výtrusy jsou hranaté, s 5–7 cípy, 8–11 x 6–9 µm, spíše heterodiametrické, Q = 1,1–1,6.
Bazidie jsou 4výtrusé. Ostří lupenů je plodné, cheilocystidy chybí. Pigmentován je obsah buněk, někdy jsou zrníčka pigmentu jako inkrustace také v buněčné stěně v pokožce klobouku. Přezky chybí.
Výskyt
Roste roztroušeně, od června do září v listnatých lescích nebo parcích, upřednostňuje bohaté půdy.
Možná záměna
Je charateristická šedomodrým třeněm, živým zbarvením a sbíhavými lupeny.
Pro sbíhavé lupeny je zaměnitelná s drobnými strmělkami, např. strmělkou suchmilnou (Clitocybe barbularum), ty však mají bílý výtrusný prach.
Ostatní podobné závojenky zpravidla nemají na třeň sbíhavé lupeny.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Možná záměna
Podobná Entoloma violaceoparkensis byla dle Noordeloos (2004) dosud nalezena pouze ve Francii.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Radim Dvořák, Tomáš Chaluš