kornice otrubičnatá
Encoelia furfuracea (Roth) P. Karst. 1870
Říše: houby (Fungi)
Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída: voskovičkoplodé (Leotiomycetes)
Řád: voskovičkotvaré (Helotiales)
Čeleď: hlízenkovité (Sclerotiniaceae)
Rod: kornice (Encoelia)
Synonyma
Cenangium furfuraceum (Roth) De Not. 1907
Peziza furfuracea Roth 1797
Peziza furfuracea var. furfuracea Roth 1797
Phibalis furfuracea (Roth) Wallr. 1833
Popis
Plodnice je tvořena apotheciem, bez význačného třeně. Je široká 5–15 mm, v mládí uzavřená, obvykle oválná, dutá, později se nepravidelně miskovitě otevírá a v dospělosti na okraji třepí. Vnitřní plodná vrstva plodnice je hladká, rezavě hnědá až hnědá, většinou výrazně tmavší než silně otrubičnatá vnější světle okrová část plodnice. Stěna plodnice (dužnina) je tenká, za vlhka kožovitá, za sucha tuhá.
Výtrusy jsou válcovité, často zahnuté (rohlík), 6–11 x 2–2,5 µm.
Vrcholy vřecek jsou amyloidní, jódem, např. při použití Melzerova činidla, se zbarvují modře.
Výskyt
Roste vcelku hojně, od listopadu do dubna, obvykle v malých skupinách (zřídka jednotlivě) na odumřelých větvích nebo kmenech olší a lísek. Přispívá k odkornění substrátu. Je dosti drobná a nenápadná.
Možná záměna
Ostatní druhy kornic s výskytem v ČR mají obvykle menší, avšak do bohatších skupin nahloučené plodnice. Pro jejich odlišení je důležitá znalost substrátu a často mikroskopie.
Kornice svazčitá (Sclerencoelia fascicularis) má tmavší hnědočerné hymenium a roste na kůře jasanů a topolů, méně často jeřábů a vrb. Má neamyloidní vrchol vřecek a větší výtrusy.
Kornice habrová (Encoelia carpini) vytváří drobné červenohnědé plodnice na kůře habrů.
Kornice lipová (Encoelia tiliacea) roste na kůře lip.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Lubomír Opat