bedla ostrošupinná
Echinoderma asperum (Pers.) Bon 1991
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pečárkovité (Agaricaceae)
Rod: bedla (Echinoderma)
Synonyma
Cystolepiota acutesquamosa (Weinm.) Bon 1977
Cystolepiota aspera (Pers.) Bon 1978
Cystolepiota friesii (Lasch) Bon 1977
Echinoderma acutesquamosum (Weinm.) Bon 1993
Echinoderma friesii (Lasch) Bon 1993
Lepiota aspera (Pers.) Quél. 1886
Lepiota aspera f. aspera (Pers.) Quél. 1886
Lepiota friesii (Lasch) Quél. 1872
Popis
Klobouk má průměr 50–150 mm, v mládí je vejčitý, kuželovitý, později zvoncovitý až plochý s prohloubeným středem a podvinutým okrajem. Povrch klobouku má krémovou barvu, v mládí je pokrytý jemnou plstí, která se velmi brzo spojí do vzpřímených kuželovitých hnědých šupin, směrem k okraji klobouku jsou šupiny řidší, ve stáří opadávají.
Lupeny jsou velmi husté, vidlené, s jemně zvlněným ostřím, mají bílou barvu, později krémovou.
Třeň je válcovitý, 40–120 x 5–20 mm, vláknitý, má krémovou až světle hnědou barvu, na bázi je hlízovitý a šupinkatý. Na třeni je velký převislý prsten, blanitý nebo pavučinovitý, který se nedá posouvat, má bílou, někdy hnědavou barvu, na spodní straně je hnědě vločkatý.
Dužnina je masitá, bílá, pach nepříjemný, chuť nevýrazná nebo nakyslá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou hladké, podlouhle elipsoidní, střelovité, 6–10 x 2,5–3,5 µm velké.
Výskyt
Vyrůstá dosti hojně v srpnu až listopadu u lesních cest, v parcích, zahradách a na ruderálních stanovištích v humusu a opadu listnatých stromů, na bohatých vápnitých půdách. Objevuje se jednotlivě i ve skupinách.
Možná záměna
Podobné vzpřímené kuželovité šupiny na klobouku mají také menší vzácnější bedly: bedla ježohlavá (Lepiota hystrix) a bedla oježená (Echinoderma echinaceum).
Kuchyňské využití
Jedovatá houba.
Poznámky k systematice
Česky také bedla drsná.
Autorství textů: Věra Svobodová
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich, Karel Tejkal