číšenka rýhovaná
Cyathus striatus (Huds.) Willd. 1787
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pečárkovité (Agaricaceae)
Rod: číšenka (Cyathus)
Popis
Plodnice je v mládí kyjovitá nebo kuželovitá, na bázi zúžená, z vnější strany hrubě hnědě chlupatá. Na vrcholu se postupně vytváří bílá membrána, která rozpraskává, okraj plodnice se rozevírá a uvnitř plodnice se ukazuje kolem deseti drobných peciček (peridiol). Vnitřní strana plodnice je výrazně radiálně rýhovaná, bělavá, našedlá, později hnědnoucí. Dospělá plodnice je vysoká 8–15 mm, široká 6–10 mm.
Peridioly obsahující výtrusy jsou 1–2 mm velké, čočkovitě zploštělé, bělavé až stříbřitě šedavé, spojené se stěnou plodnice pružným bělavým poutkem. Z plodnice jsou za vlhka uvolňovány (vystřelovány) a lepí se na okolní substrát.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou eliptické, podle Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) velké 16–22 x 8–10 µm, hladké, průsvitné, silnostěnné.
Výskyt
Roste dosti hojně, od června do listopadu, obvykle ve skupinách, nejčastěji na tlejících zbytcích dřeva, ale vyroste i na zemi v opadu, v trávě, někdy i mimo les v parcích a zahradách. Starší plodnice na stanovišti přetrvávají často až do jara následujícího roku.
Možná záměna
Číšenka hrnečková (Cyathus olla) a dosti vzácná číšenka výkalová (Cyathus stercoreus) mají vnitřní stěnu pohárku hladkou. Číšenka výkalová má černé peridioly.
Pohárovka obecná (Crucibulum laeve) má i v dospělosti víceméně válcovité, nažloutlé plodnice.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich