trepkovitka zploštělá
Crepidotus applanatus (Pers.) P. Kumm. 1871

Popis

Klobouk je široký 10–50 mm, nejprve lopatkovitý až vějířovitý, později sklenutý až plochý, v raném mládí obvykle s krátkým plstnatým třeněm, později bokem úzce připojený k substrátu, slabě hygrofánní, hladký, bělavý, v dospělosti okrový až okrově hnědý.

Lupeny jsou husté, s hojnými lupénky, nejprve bílé, později krémové až skořicově hnědé, někdy narůžovělé, s rovným nebo vločkatým ostřím.

Třeň je obvykle patrný jen u mladších plodnic, v dospělosti chybí.

Dužnina je bělavá. Vůně je nevýrazná, chuť míně nepříjemná.

Výtrusný prach je skořicově hnědý až (staro)růžový.

Výtrusy jsou téměř kulovité, 4,5–6 μm široké, jemně bradavčité.

Bazidie jsou 4výtrusé. Cheilocystidy jsou kyjovité, nejširší v horní části. Přezky jsou přítomny.

Výskyt

Roste od července do listopadu, dosti hojně, často v bohatých skupinách plodnic s klobouky uspořádanými vedle sebe i střechovitě nad sebou, na silně zetlelém dřevě listnáčů, především buků, méně často jehličnanů (smrk, jedle).

Možná záměna

Charakteristickými znaky jsou v rámci rodu Crepidotus poměrně velké plodnice, kulaté výtrusy a ekologie.

Makroskopicky velmi podobná trepkovitka smrková (Crepidotus stenocystis) roste spíše na jehličnanech, má podobné výtrusy, ale jiný tvar cheilocystid, které jsou spíše lahvicovité, nejširší ve spodní části.

Trepkovitka klamná (Crepidotus malachius) vytváří o něco větší plodnice s většími výtrusy (6–7,5 (9) µm).

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura