pavučinec Vesterholtův
Cortinarius vesterholtii T.G. Frøslev & T.S. Jeppesen 2006
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Calonarius vesterholtii (Frøslev & T.S. Jeppesen) Niskanen & Liimat. 2022
Stručný popis
Klobouk je 40–90 mm široký, nejprve polokulovitý, později ploše sklenutý, okrově hnědý až hnědý, někdy vrostle vláknitý, za vlhka slizký.
Lupeny jsou husté, v mládí šedofialové.
Třeň je válcovitý, na bázi s hlízou, 40–70 x 10–20 mm, po celé délce dlouho modrofialový.
Dužnina je bělavá nebo nafialovělá. Vůně je nevýrazná, ředkvová nebo zemitá. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku i v dužnině negativní.
Výtrusy jsou mandlovité až citronovité, 10–11,5 x 5,5–6,5 µm, hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste v listnatých lesích na vápnitých půdách, buky, duby, habry nebo lískami. Středomořský druh, ve střední Evropě je vzácný.
Možná záměna
Charakteristickými znaky jsou světlý okrově hnědý klobouk a po celé délce světle modrofialový třeň.
Zaměnitelný zejména s druhy sekce Calochroi.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Poznámky k systematice
České jméno pavučinec Vesterholtův navrženo pro Myko atlas, potvrzeno Červeným seznamem.