pavučinec osikový
Cortinarius trivialis J.E. Lange 1940

Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Cortinarius collinitus var. trivialis (J.E. Lange) A.H. Sm. 1944
Cortinarius rickenii Rob. Henry ex Bidaud, Moënne-Locc. & Reumaux 2000
Inocybe trivialis (J.E. Lange) M.M. Moser 1953
Myxacium collinitum var. repandum Ricken 1915
Myxacium triviale (J.E. Lange) M.M. Moser 1969
Popis
Klobouk je široký 30–120 mm, v mládí polokulovitý nebo oble kuželovitý, později až plochý s nízkým středovým hrbolem, žlutookrový, okrově hnědý, často s olivovým odstínem, uprostřed tmavší, často až rezavě hnědý, velmi slizký. Okraj klobouku je v mládí podehnutý, spojený se třeněm bílou pavučinkou, v dospělosti rovný, někdy zvlněný.
Lupeny jsou nejprve (modře) šedofialové, později okrové až šedookrové, postupně reznoucí od výtrusného prachu, u třeně vykrojené, úzce připojené, někdy nepatrně sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 50–100 x 8–20 mm, na bázi často zúžený, nad prstenovitou zónou bělavý, níže v mládí velmi slizký, přičemž vrstva slizu se postupně trhá a vytváří na třeni přibližně prstencové okrově hnědé pásování.
Dužnina je bělavá, v bázi třeně tmavší. Vůně je nevýrazná, chuť mírná.
Makrochemické reakce: NaOH dle Soop (2009) – beze změny.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou mandlovité nebo vřetenovité, 10–14 x 6–7,5 µm, hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste od července do října, hojně, obvykle ve skupinách, především pod osikami, ale také pod duby, břízami nebo vrbami. Uváděn je výskyt i pod jehličnany.
Možná záměna
Pavučinec osikový je barevně dosti proměnlivý druh, typické plodnice s výrazně prstencovým třeněm rostoucí pod osikami nebo břízami jsou však dobře identifikovatelné.
Kuchyňské využití
Uváděn jako jedlá houba. Pavučince však méně zkušeným houbařům ke sběru nelze doporučit.
Poznámky k systematice
Na základě zbarvení klobouku či lupenů je rozlišována řada forem či variet, které jsou některými autory popisovány jako samostatné druhy. Pro účely tohoto atlasu vystačíme s širším pojetím druhu.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš