pavučinec olivově žlutý
Cortinarius subtortus (Pers.) Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Myxacium subtortum (Pers.) P. Kumm. 1871
Stručný popis
Klobouk je 30–80 mm široký, nejprve polokulovitý s dlouho podehnutým okrajem, později sklenutý, nakonec plochý nebo až mělce prohloubený. Pokožka klobouku je za vlhka lepkavá, žlutoolivová až žlutookrová, někdy s tmavšími vodnatými skvrnami. Pavučinka je bledě šedoolivová.
Lupeny jsou spíše řídké, v mládí temně šedoolivové, v dospělosti rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý, někdy ± kyjovitý, za vlhka lepkavý, 50–100 x 10–15 mm, bledě šedookrový, nažloutlý, pokrytý řídkými (pomíjejícími) bělavými vlákny závoje.
Dužnina je bělavá, našedlá nebo krémová, ve třeni nažloutlá. Vůně je pryskyřičná (kadidlo, cedrové dřevo). Chuť je nahořklá.
Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku i v dužnině načervenalá.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou široce eliptické až téměř kulovité, 6,5–9 x 5,5–7 µm, středně až hrubě bradavčité.
Na ostří i na ploše lupenů lze nalézt výrazné cystidy inkrustované žlutými zrníčky.
Výskyt
Roste od srpna do října, roztroušeně, ve vlhkých smrčinách, často v porostech rašeliníku.
Možná záměna
Je význačný specifickou vůní, ekologií, cystidami na lupenech a široce eliptickými až téměř kulatými výtrusy. Pro vlhký třeň může připomínat pavučince podrodu Myxacium, sekce Delibuti.
Pavučinec nahořklý (Cortinarius amurceus), má citronově žlutý klobouk a roste pod borovicemi.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.