pavučinec fialovoporfyrový
Cortinarius subporphyropus Pilát 1954

Cortinarius mendax Bidaud, Mahiques & Reumaux 2011

Thaxterogaster subporphyropus (Pilát) Niskanen & Liimat. 2022

Klobouk je 20–40 mm široký, nejprve polokulovitý, později sklenutý až plochý, šedofialový až světle fialový, v dospělosti šedookrový.

Lupeny jsou v mládí živě fialové.

Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 30–50 x 2–5 mm, bělavý nebo modrofialový, s fialovými vlákny závoje.

Dužnina je nafialovělá. Vůně je někdy nevýrazná, častěji slabě medová.

Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku i v dužnině nevýznačná.

Výtrusy jsou eliptické, 10–12 x 5,5–7 µm, hrubě bradavčité.

Roste od srpna do října, nehojně, v listnatých lesích především pod buky, duby, lipami a lískami, spíše na kyselých půdách.

Velmi podobný pavučinec načervenalý (Cortinarius purpurascens) roste spíše pod jehličnany, tvoří větší plodnice a má kratší výtrusy.

Je nejedlý.

		Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromysetů) České republiky, Příroda 46: 48–192, Praha. Cortinarius subporphyropus – pavučinec fialovoporfyrový
		Kibby G. (2021): Mushrooms and Toadstools of Britain & Europe, Vol. 3. 1st Edition.
		Kibby G., Tortelli M. (2021): The genus Cortinarius in Britain. Cortinarius subporphyropus
		Špinar P. (2020): Vzácné houby Táborska. Nakladatelství OSSIS, Tábor.
		Ludwig E. (2017): Pilzkompendium, Band 4. Fungicon, Berlin.
		Consiglio G., Antonini D., Antonini M. (2012): Il Genere Cortinarius in Italia 6. Associazione Micologia Bresadola, Trento. Cortinarius mendax
		Brandrud T. E., Dima B., Schmidt-Stohn G. (2012): Cortinarius species in acidophilous-eutrophic (but not calciphilous) oak forests of S Norway and Hungary. Journal des J.E.C. No. 14, p. 7 – 26, 2012. Cortinarius subporphyropus
		Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora
		Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha Cortinarius (Phlegmacium) subporphyropus – pavučinec fialovoporfyrový