pavučinec korkový
Cortinarius suberi Soop 1990
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Stručný popis
Klobouk je široký 30–80 mm, zprvu polokulovitý nebo zvoncovitý, s podehnutým okrajem, později ploše sklenutý, suchý, slabě hygrofánní, zprvu bělavý (zcela pokrytý bělavým závojem ), brzy světle šedohnědý, uprostřed někdy žlutohnědý až oranžově hnědý, radiálně vláknitý, v dospělosti tmavě rezavě hnědý.
Lupeny jsou středně husté, v mládí světle okrové, nakonec rezavě hnědé.
Třeň je často kyjovitý, robustní, 50–100 x 8–15 (báze až 30) mm, světle šedohnědý, v horní části někdy nafialovělý, bělavě vláknitý.
Dužnina je šedohnědá, v horní části třeně nafialovělá. Vůně i chuť jsou nevýrazné.
Makrochemické reakce: KOH – negativní.
Výtrusy oválné, podle Kibby (2021) až mandlovité, 6,5–9 x 4,5–5,5 µm, středně bradavčité.
Výskyt
Roste v pozdním létě a na podzim v jehličnatých lesích pod smrky a borovicemi.
Možná záměna
Pavučinec dvojvonný (Cortinarius diosmus) vykazuje výraznější vůni a postrádá fialové odstíny.
Pavučinec malachitový (Cortinarius malachius) má větší výtrusy (9–11 x 5,5–7 µm).
Pavučinec stříbřitý (Cortinarius poppyzon) se liší jasnějšími, okrovějšími odstíny a štíhlejšími výtrusy.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Poznámky k systematice
Klobouk v raném mládí bělavý (zcela pokrytý bělavým závojem), bez vůně – podle Soop (2009) sekce Malachii.
Český název je vytvořen překladem ze slovenského jména pavučinovec korkový podle nahuby.sk.