pavučinec nachový
Cortinarius purpureus (Bull.) Bidaud, Moënne-Locc. & Reumaux 1994
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Cortinarius phoeniceus (Bull.) Maire 1911
Dermocybe phoenicea (Bull.) M.M. Moser 1974
Popis
Klobouk je 30–80 mm široký, s dlouho podehnutým okrajem, nejprve polokulovitý nebo oble kuželovitý, později až rozprostřený či mělce prohloubený, se středovým hrbolkem. Pokožka klobouku je suchá, podle Consiglio a kol. (2003) nepatrně hygrofánní, hnědočervená, jemně plstnatá, vláknitá až šupinkatá. Pavučinka je žlutookrová, načervenalá.
Lupeny jsou středně husté, s četnými lupénky, karmínově červené, nakonec rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý, v mládí kyjovitý, 30–80 x 5–15 mm, žlutookrový, ve spodní části pokrytý oranžovými až červenými pásy nebo vláknitými šupinami ze zbytků závoje.
Dužnina je špinavě žlutá až načervenalá. Vůně je slabě ředkvová nebo jodoformová. Chuť je nahořklá.
Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku tmavě hnědá až černá, dužnina hnědá, podle Consiglio a kol. (2003) nafialovělá.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou eliptické až mandlovité, 6–9 x 3,5–4,5 µm, jemně bradavčité.
Výskyt
Roste od července do října, většinou ve skupinách a spíše vzácně v jehličnatých lesích, nejčastěji pod smrky a borovicemi, na chudších kyselých půdách.
Možná záměna
Zaměnitelný za jiné druhy pavučinců s karmínově červenými lupeny, např. s pavučincem krvavým (Cortinarius sanguineus) nebo pavučincem polokrvavým (Cortinarius semisanguineus), které však nemají žlutookrový třeň s výrazným červeným vlákněním.
Kuchyňské využití
Je pravděpodobně jedovatý.
Poznámky k systematice
Podle MycoBank (2024) je Cortinarius phoeniceus (Bull.) Maire 1911 synonymem pro Cortinarius purpureus (Bull.) Bidaud, Moënne-Locc. & Reumaux 1994.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal