pavučinec habrový
Cortinarius pseudovulpinus Rob. Henry & Ramm 1989
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Stručný popis
Klobouk je široký 40–100 mm, nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý, nakonec plochý až mělce prohloubený, někdy se širokým středovým hrbolkem. Pokožka klobouku je v mládí (někdy) lepkavá, brzy však suchá, zprvu krémová až světle (rezavě) okrová, vláknitě plstnatá, v dospělosti olysávající, rezavě hnědá. Okraj klobouku mladých plodnic bývá ověšen pomíjejícími zbytky závoje. Pavučinka je bílá.
Lupeny jsou spíše husté, nejprve živě (šeříkově) fialové, nakonec rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý, na bázi nepatrně (kyjovitě) rozšířený, 40–80 x 10–15 (20) mm, nad prstenem v mládí (někdy) nafialovělý, ve spodní části bělavý, postupně okrovějící. Zprvu je souvisle pokrytý bílým (později okrovějícím) vatovitým závojem. Zbytky závoje na třeni vytváří nepravidelné pásování.
Dužnina je bílá nebo bělavá, v horní části třeně někdy lehce nafialovělá, na řezu nápadně žloutne. Vůně je silná, nepříjemná, zatuchlá, může (např. dle Consiglio a kol. (2012)) připomínat zrající plísňový sýr nebo zpocené nohy.
Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku i v dužnině bez reakce. Consiglio a kol. (2012) udává v dužnině reakci hnědo-žlutou.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou mandlovité, hrubě bradavčité, 11,5–13,5 x 6,5–7,5 µm, ale udávány jsou i hodnoty až 15,5 x 8,5 µm.
Výskyt
Roste vzácně, od srpna do října, v listnatých lesích na vápnitých půdách. Mykorhizu tvoří s habrem, pravděpodobně i s lískou.
Možná záměna
Pavučinec liščí (Cortinarius vulpinus) roste pod buky. Má nežloutnoucí dužninu bez výrazné nepříjemné vůně.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Poznámky k systematice
Podle Species Fungorum je Cortinarius pseudovulpinus Rob. Henry & Ramm 1989 synonymem pro Cortinarius vulpinus subsp. pseudovulpinus (Rob. Henry) Brandrud 1992.
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich