pavučinec šupinonohý
Cortinarius pholideus (Lilj.) Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Popis
Klobouk je 30–80 mm široký, nejprve kuželovitý nebo zvoncovitý, s podehnutým okrajem, později sklenutý až plochý, často se středovým hrbolkem, suchý, nehygrofánní. Pokožka klobouku je žlutohnědá, hustě pokrytá tmavě hnědými nebo olivově hnědými šupinami. Pavučinka je bělavá.
Lupeny jsou středně husté, v mládí šedofialové, brzy skořicové, nakonec rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý, 40–100 x 5–15 mm, někdy na bázi rozšířený, v horní části v mládí nafialovělý, pod prstenitou zónou na světlejším podkladě s kontrastními hnědými šupinami zbarvenými obdobně jako šupiny na klobouku.
Dužnina je světle hnědá, v horní části třeně nafialovělá. Vůně je nevýrazná, podle Papoušek (2010) může připomínat vůni petržele. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: KOH – v dužnině, pokožce klobouku i třeně nevýrazně žlutoolivová.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou široce oválné až téměř kulovité, 6–8 x 4,5–6 µm, středně bradavčité.
Výskyt
Roste od září do listopadu, roztroušeně, obvykle ve skupinách, pod břízami, podle Hagara (2014) může výjimečně tvořit mykorhizu i s borovicemi, buky a duby. Upřednostňuje vlhčí stanoviště na kyselých půdách.
Možná záměna
Dosti charakteristický druh, díky ekologii a vzhledu mezi pavučinci prakticky nezaměnitelný. Spíše než pavučincům se podobá vláknicím, nemá však cystidy na lupenech.
Pavučinec humusový (Cortinarius humicola) má žluté lupeny a roste pod buky.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Poznámky k systematice
Podle encyklopedie Antonín (2006) je pavučinec šupinonohý (Cortinarius pholideus) řazen do podrodu Sericeocybe, jiné zdroje jej řadí do podrodu Dermocybe nebo Leprocybe. Podle Niskanen (2008) je řazen do podrodu Telamonia, sekce Pholidei, ale geneticky je blízký sekci Brunneotincti.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal