pavučinec cedrově vonný
Cortinarius parvannulatus Kühner 1955
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Cortinarius cedriolens M.M. Moser 1967
Stručný popis
Klobouk je 10–30 mm široký, nejprve zvoncovitý, později sklenutý až plochý, nakonec až prohloubený, často se středovou bradavkou. Pokožka klobouku je hygrofánní, za vlhka žlutookrová, uprostřed až červenohnědá, za sucha světle okrová. Okraj klobouku je za vlhka prosvítavě rýhovaná, v mládí ověšená bílými vlákny závoje. Pavučinka je bílá.
Lupeny jsou spíše řídké, v mládí světle žlutohnědé, někdy s modrým odstínem, nakonec rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý, 30–70 x 2–5 mm, hnědooranžový, v mládí v horní části šedomodrý.
Dužnina je nažloutlá, v horní části třeně namodralá. Voní nápadně po cedrovém dřevu, někdy trochu ředkvově nebo kořenitě. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: NaOH – podle Soop (2009) nevýznačná, v dužnině někdy žlutá nebo načervenalá.
Výtrusy jsou eliptické, 7–9 x 4,5–5,5 µm, jemně až středně bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října, spíše vzácně, pod listnáči. Mykorhizu tvoří nejčastěji s vrbami. Podle Soop (2009) roste ve smrkových lesích pod vtroušenou osikou. Upřednostňuje vlhká stanoviště na kyselých půdách.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.