pavučinec anýzový
Cortinarius odorifer Britzelm. 1885
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Calonarius odorifer (Britzelm.) Niskanen & Liimat. 2022
Phlegmacium odorifer (Britzelm.) M.M. Moser 1960
Popis
Klobouk je 40–100 (120) mm široký, masitý, nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý, nakonec plochý se zvlněným okrajem. Pokožka klobouku je v mládí a za vlhka slizká, zprvu medově šedožlutá, při okraji někdy se zeleným, olivovým, dokonce až šedě namodralým odstínem, brzy od středu rezavě (měďově) hnědá. Pavučinka je žlutá.
Lupeny jsou spíše husté, s hojnými lupénky, žlutozelené, nakonec žlutohnědé.
Třeň je válcovitý, zakončený vroubenou hlízou, 40–100 x 10–20 mm, světle žlutý nebo zelenožlutý, na bázi červenohnědý.
Dužnina je zelenožlutá. Vůně je výrazná, anýzová. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: KOH – ve všech částech plodnice červená až tmavě (vínově) červená.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou mandlovité až citronovité, 10–13,5 x 6–7,5 um, hrubě bradavčité.
Ostří lupenů je plodné, avšak s výskytem kyjovitých cheilocystid.
Výskyt
Roste v září a v říjnu, dosti vzácně, v jehličnatých lesích pod smrkem. Upřednostňuje vápnité půdy vyšších poloh.
Možná záměna
Jeho typickým a dosti jedinečným znakem je silná anýzová vůně.
Pavučinec nádherný (Cortinarius cupreorufus) postrádá anýzovou vůni a má světlejší, téměř bílou dužinu jen se slabým zelenožlutým odstínem.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich, Karel Tejkal