pavučinec masitý
Cortinarius largus Fr. 1838

Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Stručný popis
Klobouk je 50–120 mm široký, nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý, nakonec plochý. Pokožka klobouku je za vlhka slizká, v mládí šedofialová, při okraji zřetelně fialová, od středu postupně šedohnědá. Pavučinka je bledě fialová.
Lupeny jsou husté, v mládí fialové nebo šedofialové, od třeně postupně šedookrové, nakonec rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 50–100 x 15–25 (na bázi široký až 35) mm, bílý nebo nafialovělý, později šednoucí až hnědookrový, pokrytý řídkými ± bledě nafialovělými vlákny závoje.
Dužnina je v mládí bílá nebo nafialovělá. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku červenooranžová, dužnina bez reakce nebo nažloutlá.
Výtrusy jsou mandlovité, 9,5–11,5 x 5,5–6,5 µm, středně až hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste od července do října, roztroušeně, v listnatých lesích pod buky, duby, lískou i jinými listnáči.
Možná záměna
Pavučinec měnlivý (Cortinarius variicolor) roste spíše pod jehličnany. Voní zemitě.
Vzácný pavučinec olovově fialový (Cortinarius lividoviolaceus) má na klobouku i na třeni sytě fialové odstíny. Voní nasládle.
Kuchyňské využití
Podle Antonín (2006) nebo Fellner (2016) je jedlý, podle Holec a kol. (2012) nejedlý.
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich