pavučinec zaniklý
Cortinarius decipiens (Pers.) Fr. 1838

Stručný popis

Klobouk je 10–40 mm široký, nejprve kuželovitý nebo zvoncovitý, později plochý, často s výraznou centrální bradavkou. Pokožka klobouku je hygrofánní, za vlhka tmavě šedohnědá, na temeni někdy téměř černá, při okraji s bělavými zbytky závoje, za sucha až šedookrová.

Lupeny jsou spíše řídké, v mládí žlutohnědé nebo světle šedohnědé, někdy s modrým odstínem, na ostří světlejší.

Třeň je válcovitý, 30–60 x 2–5 mm, šedohnědý, v horní části v mládí někdy šedomodrý, pokrytý pomíjejícím bělavým závojem, který na třeni může vytvářet nepravidelné pásování.

Dužnina je v barvě plodnice. Vůně je nevýrazná nebo slabě ředkvová. Chuť je mírná.

Makrochemické reakce: KOH – podle Consiglio a kol. (2006) na pokožce klobouku hnědočerná. NaOH – podle Soop (2009) bez význačnější reakce.

Výtrusy jsou eliptické, 8–10 x 5–6 µm, středně bradavčité.

Výskyt

Roste v září a říjnu, roztroušeně, v lesích i mimo les, pod listnatými stromy, především pod vrbami, břízami nebo osikami.

Možná záměna

Podobný pavučinec zaniklý černavý (Cortinarius decipiens var. atrocoeruleus) má podle Holec a kol. (2012) větší plodnice, klobouk s nevýrazným hrbolem, vůni po cedrovém dřevu a menší výtrusy (7–8,5 x 5–5,5 µm).

Kuchyňské využití

Je nejedlý.

Literatura