pavučinec vyhlodaný
Cortinarius corrosus Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Calonarius corrosus (Fr.) Niskanen & Liimat. 2022
Stručný popis
Klobouk je 40–100 mm široký, nejprve polokulovitý nebo sklenutý, postupně ploše sklenutý až plochý, lepkavý, v mládí světle okrový (bílá káva) nebo šedožlutý, později žlutohnědý, uprostřed tmavší. Pavučinka je bělavá.
Lupeny jsou spíše husté, v mládí bělavé, našedlé nebo namodralé, později žlutohnědé a reznoucí, někdy velmi úzké.
Třeň je krátký a robustní, s ohraničenou hlízou, 20–80 x 10–25 mm, bělavý, našedlý, později okrový, u báze rezavý.
Dužnina je tuhá, bílá, našedlá, pod pokožkou klobouku a třeně někdy mírně žlutookrová. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Makrochemické reakce: KOH – podle Ludwig (2017) na pokožce klobouku hnědá nebo červenohnědá, v dužnině lehce hnědá.
Výtrusy jsou eliptické nebo mandlovité, 9–11 x 5–6,5 µm, hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října, v jehličnatých lesích pod smrky a borovicemi na vápnitých půdách.
Možná záměna
Druh je typický masitými plodnicemi se slámově zbarveným kloboukem a mohutně vyvinutou hlízou na bázi třeně.
Kuchyňské využití
Podle Antonín (2006) je jedlý.