pavučinec stejný
Cortinarius compar (Weinm.) Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Agaricus compar Weinm. 1836
Cortinarius leucophanes P. Karst. 1881
Gomphos compar (Weinm.) Kuntze 1891
Popis
Klobouk je 20–60 mm široký, sklenutý, později plochý, někdy se širokým středovým hrbolkem. Pokožka klobouku je velmi slizká, zprvu (slonovinově) bělavá, postupně od středu žlutookrová až světle hnědá. Pavučinka je bílá až světle fialová.
Lupeny jsou husté, v mládí šedobělavé, někdy lehce nafialovělé, později skořicové.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 25–50 x 3–10 mm, bílý nebo bělavá, v mládí v horní části nafialovělý, v dospělosti žlutohnědě skvrnitý.
Dužnina je bílá, v mládi nafialověle mramorovaná, později od báze šedožlutá. Vůně je nevýrazná nebo slabě moučná. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: KOH – bez reakce nebo téměř bez reakce, dužnina někdy slabě červenohnědá.
Výtrusy jsou eliptické, 5,5–7 x 3,5–4,5 µm, jemně bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října. Mykorhizu tvoří se smrky, méně často s borovicemi.
Možná záměna
Charakteristické jsou relativně drobné výtrusy s jemnou ornamentikou.
Velmi vzácný Cortinarius lustratus vytváří o něco robustnější plodnice, roste pravděpodobně i pod duby a vykazuje silnější moučnou vůni.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Poznámky k systematice
Podle Soop (2009) nebo Ludwig (2017) je Cortinarius compar (Weinm.) Fr. 1838 pravděpodobně synonymem pro Cortinarius leucophanes P. Karst. 1881. Starším a proto upřednostňovaným jménem by měl být Cortinarius compar.
Myko atlas: Cortinarius leucophanes P. Karst. 1881 je synonymem pro Cortinarius compar (Weinm.) Fr. 1838.
Soop (2009), Ludwig (2017) a Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) popisují Cortinarius leucophanes.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal