pavučinec citronově olivový
Cortinarius citrino-olivaceus M.M. Moser 1952
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Cortinarius citrinoolivaceus orthographic variant
Phlegmacium citrino-olivaceum (M.M. Moser) M.M. Moser 1960
Stručný popis
Klobouk je široký 30–80 mm, zprvu polokulovitý, později ploše sklenutý až téměř rozprostřený, v mládí nebo za vlhka lepkavý, šedoolivový nebo hnědoolivový, uprostřed jemně zrnitý, v mládí při okraji někdy žlutozelený.
Lupeny jsou středně husté, v mládí bělavé, šedobělavé nebo krémové, vzácně s modrofialovými odstíny.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 50–80 x 10–20 mm, obvykle zakončený hlízou, bělavý, směrem ve spodní části se žlutozelenými odstíny, s pásy šedozeleného nebo šedohnědého závoje.
Dužnina je při okraji klobouku bělavá, jinde světle žlutozelená. Podle Calledda a kol. (2021) voní po oloupaném banánu nebo jako stonky kukuřice. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku světle šedozelená, na dužnině negativní nebo světle zelená.
Výtrusy jsou mandlovité, 12–13,5 x 6,5–8 µm, hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste na podzim, pod smrky, méně často pod borovicemi.
Možná záměna
Pavučinec nancyský (Cortinarius nanceiensis) roste obvykle pod listnáči, jeho dužnina se působením KOH zbarvuje do červena.
Pavučinec zápašný (Cortinarius mussivus) voní nepříjemně zemitě.
Kuchyňské využití
Je pravděpodobně nejedlý.